KLIMATIZACE

Z jakých částí se klimatizace skládá? 

Klimatizace se skládá z vnitřní jednotky, která je zpravidla umístěna u stropu interiéru, a venkovní jednotky umístěné z vnější části objektu. Ve vnější jednotce je zabudovaný kompresor, který je hlavním jádrem celého systému. Jednotky jsou propojeny potrubím pro odvod a přívod chladiva a elektrickými napájecími a ovládacími kabely. K pohodlnému ovládání klimatizace slouží dálkový ovladač. Vnitřní jednotku umístíme na stěnu tak, aby mohl vzduch v místnosti volně a bez překážek proudit. Zároveň by ale klimatizace neměla napřímo na nikoho foukat. Venkovní jednotka je umístěna tak, aby nenarušovala vzhled budovy. Nejčastěji je umístěna na střeše, terase nebo na zahradě. Pokud nechcete mít venkovní jednotku nutně umístěnou vně objektu, lze ji umístit také do skladu, půdních prostor, nebo naopak do prostornějšího sklepa. Počítejte s tím, že vnější jednotky výkonných klimatizací mohou vážit klidně i přes 100 kg. Vnější jednotka by neměla být umístěna příliš daleko od vnitřní jednotky.  

 Princip klimatizace

Nejsnazším vysvětlením funkce klimatizace je princip chladničky. Chladnička odnímá teplo potravinám a to následně uvolňuje do místnosti (nejčastěji černým žebrováním na zadní straně). Jednoduše z jednoho prostoru teplo odebírá a do druhého jej předává. Klimatizace dělá to samé - představte si, že váš pokoj je chladničkou a venkovní jednotka předává na balkoně teplo do okolí. Klimatizace do bytu funguje primárně v režimu chlazení, moderní klimatizační jednotky si ale hravě poradí také s vytápěním, které s sebou nese úsporu energií oproti běžným způsobům topení. Klimatizace pomáhá k tepelné pohodě za každého počasí. Nejnovější klimatizační systémy díky vestavěným filtrům produkují čistý a zdravý vzduch (ionizace), odvlhčují a působí preventivně proti plísním, ventilují prostory. Navíc nejsou hlučné a nezpůsobují v místnosti průvan.

Chlazení

Chlazení začíná v kompresoru ve venkovní jednotce, kde jsou stlačovány studené páry chladiva o nízkém tlaku. Z kompresoru vystupuje horké chladivo o vysokém tlaku. Horké chladivo je následně přiváděno do výměníku tepla, který je ochlazován venkovním vzduchem za pomocí ventilátoru a chladivu je tímto způsobem odebíráno teplo. Současně dochází také ke kondenzaci, po které je chladivo již v kapalném stavu.  

 Kapalné chladivo se potrubím přivádí do vnitřní jednotky, kde expanzní ventil snižuje tlak chladiva. Teplota chladiva silně klesne na požadovanou teplotu chlazeného prostoru. Chladivo nízké teploty a nízkého tlaku dále postupuje do výměníku tepla – výparníku. Přes stěny výparníku chladivo odebírá teplo z okolního vzduchu, který je hnán ventilátorem. Kapalné chladivo se na stěnách výparníku odpařuje a z výparníku odchází chladivo v plynném stavu o nízkém tlaku a nízké teplotě. Potrubím je chladivo dopraveno z vnitřní jednotky zpět do venkovní jednotky ke kompresoru a celý cyklus se opakuje.

Vytápění 

 U systému tepelného čerpadla vzduch – vzduch je venkovní jednotka vybavena 4cestným ventilem, který otáčí směr proudění chladiva mezi vnitřní a venkovní jednotkou. Chladivo prochází procesem obráceně, než je tomu u chlazení, jinak je princip velmi podobný. Do výměníku vnitřní jednotky přichází stlačené horké chladivo a vzduch v místnosti se ohřívá.

 Fyzikální proces klimatizace
Fyzikální princip v klimatizaci je složený z více procesů za sebou. Základní etapy jsou stlačování par chladiva, kondenzace vysokotlakého plynu na kapalinu (ochlazením), transport kapaliny pod tlakem do vnitřní jednotky, expanzi do oblasti s nižším tlakem (přes kapiláru, expanzní ventil) spojené s odpařováním, tj. přeměně kapaliny na plyn (ohřívání, přejímá teplo z prostoru). A pak jsou páry chladiva opět nasávány do kompresoru a stlačovány.

1. fáze – komprese
Kompresor nasává chladivo v podobě par a pod vysokým tlakem tyto páry stlačuje. Páry se při kompresi rovněž stlačováním zahřívají.

2. fáze – kondenzace (předávání tepla)
Vysoce stlačené páry chladiva se v kondenzátoru intenzivně ochlazují a tím dochází k jejich kondenzaci, přičemž se uvolňuje energie nejen stlačení, ale hlavně energie změny skupenství látek (obdobně vodní pára při ohřívání předmětů, například pokličky, chladne a sráží se na vodu – proces chladiva je obdobný, jen probíhá při nižší teplotě (cca 20-55°C). Zkondenzované chladivo v podobě kapaliny je transportováno do místa určení.

3. fáze – expanze (přijímání tepla)
Chladivo v podobě kapaliny proudí k rozstřikovacímu ventilu nebo kapiláře, které slouží díky malému otvoru jako „zúžený“ prostor neřkuli tryska. Průchodem přes rozstřikovací ventil se zařízení dostane do oblasti, kde je nižší tlak a vyšší teplota (výparník s pokojovou teplotou) a kapičky chladiva se tím pádem intenzivně odpařují (obdoba varu vody při 100°C s nutností dodávat teplo vařičem – zde proces probíhá při teplotě okolo 6°C a chladivo si teplo odebírá samo ve výparníku, který se intenzivně ochlazuje). Proud vzduchu procházející výparníkem se tím pádem o výparník velmi intenzivně chladí.

4. fáze – komprese
Odpařená (kapalina )chladivo ve výparníku proudí zpět ve formě par do sání kompresoru, kde dochází k opětovné kompresi a celý cyklus se opakuje.

 Typy klimatizace:

 Split klimatizace

Split klimatizace jsou klimatizační jednotky, které jsou schopny obsloužit pouze jednu vnitřní jednotku. Můžete si tedy představit situaci, kdy je jedna jednotka venku, jedna uvnitř. Více jednotek prostě nezvládne - vnější jednotka na ně nemá připravené vývody. Vhodné využití split klimatizace bývá především v garsonkách nebo malých bytech, kde je třeba chladit jednu velkou místnost nebo stačí ochlazovat pouze jednu místnost. Výhodou split jednotek je bezpochyby jejich nižší cena oproti jednotkám, které dokáží obsloužit více vnitřních jednotek najednou. Dávejte si ale pozor, jak bude váš dům vypadat.

Multisplit klimatizace 

Jak už název napovídá, multisplit klimatizace jsou vhodné pro multi-funkčnost. Ke vnější jednotce můžete připojit více vnitřních jednotek, na kterých si můžete nezávisle regulovat teplotu a výkon foukaného vzduchu do interiéru. Nejčastěji lze k vnější jednotce typu multisplit připojit kolem 3-4 vnitřních jednotek. Nevýhodou může být o něco vyšší cena v porovnání se split klimatizacemi. Využití najde tam, kde je třeba chladit více místností - tento systém je tak velmi oblíbený v rodinných domech a velkých bytech. Venku pak nemáte několik jednotek. Díky možnosti vytápění klimatizací si navíc prodloužíte čas, kdy nemusíte topit plynem. Obecně je totiž vytápění plynem dražší, než přitápění klimatizací. Investice do multisplitové klimatizace nemusí být tedy nutně pouze na dva nebo tři měsíce v létě - využití najde po celý rok.